POHÁDKA ČTRNÁCTÁ: O pracovité královně Vespě

Pro Martinu a Stázinku

Budu Vám vyprávět o jedné sršní královně, která žila v Japonsku. Jmenovala se Vespa.

Na podzim se uložila k zimnímu spánku, aby přežila období velkých dešťů. Na jaře se pustila do budování hnízda. Místo pro jeho postavení pečlivě vybrala. Využila starý pařez, ze kterého získala dostatečné množství ztrouchnivělého dřeva, které smíchala se svými slinami. Z toho vznikl materiál na stavbu hnízda. Protože byla předtím oplodněná, nakladla do něj později svá první vajíčka.

Vespa začínala práci sama, ale díky její pracovitosti hnízdo rostlo. Svou první generaci krmila sama a byla to častokrát náročná práce. Ale sršní královny nezahálejí.

Tak například jednou se Vespa nacházela poměrně daleko od hnízda a sháněla potravu. Když tu si všimla zelené potvory s dlouhýma předníma nohama s ostny. Pohlédly na sebe a zelená potvora se po ní najednou vrhla. Vespa bzučela, házela sebou, ale nevypadalo to pro ni dobře, protože se nacházela v pevném objetí zelených nohou.

Jestlipak, milé děti, víte, s kým se to Vespa utkala? Byla to slavná kudlanka, která se mezi lidmi proslavila jako příležitostný kanibal.

Chvíli to vypadalo vážně, ale nakonec získala Vespa převahu. Kudlanku přemohla, ale nesežrala ji celou. Potřebovala přece nakrmit své larvy, aby se z nich později narodily další sršně. Z kudlanky snědla jen tolik, kolik v tu chvíli potřebovala.

A takhle se naše Vespa, obávaná černo-oranžová sršní královna, starala o své hnízdo.

V sršní společnosti má každý své místo a vlastní úkol. Samci jsou důležití pro rozmnožování, po splnění úkolu rychle umírají. A jen z některých samic se v budoucnu stanou královny.

Naše více jak pět centimetrů dlouhá Vespa byla obávanou královnou. Její armáda dokázala útočit na různé příslušníky hmyzího světa, např. i na včely. Svým dlouhým žihadlem obsahujícím jed se její sršně uměly čile ohánět. Kdyby se vrhly na člověka a pobodaly ho, dokázaly by ho zabít.

Sršně napadají včely, jiné sršně a zkusí to i s vosami. Někteří se jim brání hůř, jiní líp. Dají se do boje s kudlankou i jinými živočichy. A někdy vyhrají, jindy prohrají. Taková je příroda.