POHÁDKA DESÁTÁ: O největším šáhanšáhovi a jeho zlatém penízku. Část druhá zvaná „Šáhanšáhův syn“

A tak se do Řecka vrátil Dareiův syn a nový šáhanšáh, který se jmenoval Xerxés. I on, stejně jako jeho otec, byl nerozumný. Xerxés chtěl také vše.

A víte, co se mu stalo? Vylámal si zuby. To ne, že by si skutečně vylomil své zuby, ale tak se to říká, když se někdo šeredně zmýlí. A Xerxovi se přesně tohle stalo.

Nejdříve to vypadalo nadějně. Spartský král Leónidás vytáhl proti Peršanům a spolu se svými muži padl v bitvě u Thermopyl. Tito muži zemřeli jako skuteční hrdinové. Peršany ale nezastavili.

Xerxés si zřejmě myslel, že teď už musí vyhrát. Ale tak už to bývá, že člověk míní, ale nakonec je vše jinak.

Řekové a Peršané spolu svedli ještě několik bitev. Velice slavnou se stala námořní bitva u Salamíny. O této bitvě se vypráví, že perští námořníci se chtěli vyznamenat před svým šáhanšáhem, který seděl na trůnu na kopci a díval se na ně. Bezhlavě se tedy pouštěli vpřed a chytří Řekové je díky tomu snadno poráželi. Jako u Marathonu i Thermopyl - i zde měli Peršané větší armádu. Ale stejně jako u Marathonu i zde to skončilo slavným vítězstvím Řeků. Řekům velel athénský námořní vojevůdce Themistoklés.

Známou je též bitva u Platají. I zde bojovalo více Peršanů než Řeků. A byl to spartský vojevůdce Pausaniás, který Řekům velel a který se vítězstvím svých mužů pomstil za všechny padlé Řeky.

A to je konec dnešního vyprávění. Pamatujete si ještě na ten zlatý penízek, který nechal razit šáhanšáh Dareios? Ten penízek se jmenoval Dareikos a byl na něm vyobrazen Dareios s lukem. A vidíte - přestože nechal razit zlatý penízek, na kterém byl zobrazen jako bojovník, přesto nedokázal Řecko dobýt, on, vládce obrovské říše. Přesto nedokázal porazit Řecko, které bylo sdružením několika malých států.

Tak už to bývá, že zlatá podobizna více vypovídá o tom, čím by člověk chtěl být, než čím ve skutečnosti je. A my si budeme pamatovat, kteří čtyři řečtí vojevůdci tak chrabře bojovali proti perské přesile: Athéňan Miltiadés, Sparťan Leónidás, Athéňan Themistoklés a Sparťan Pausaniás. Dva Athéňané a dva Sparťané. Všichni dohromady - čtyři Řekové. To oni dali svými schopnostmi příklad dalším generacím. To oni čtyři vzdorovali dvěma šáhanšáhům i jejich zlatým penízkům. Protože velikost říše není všechno. A peníze jakbysmet. To nejcennější je v nás a není vidět.