POHÁDKA JEDENÁCTÁ: O divokém spinosaurovi

Pro Šimona

Mnoho dětí má rádo dinosaury. Mají rády dinosauří hračky a znají dinosaury, kteří běhali po zemi a bojovali spolu. Ale málokteré dítě zná nějakého, který se dobře pohyboval i ve vodě.

Já mnoho takových dinosaurů také neznám. Ale vím o jednom, který pod hladinou přímo proslul. Jmenoval se spinosaurus.

Jeden takový spinosaurus kdysi dávno žil v severní Africe. Patřil k nejdelším dravým dinosaurům a jeho zuby byly delší než lidská dlaň. Patřil k obávaným lovcům a neměl slitování s jinými živočichy. Lovil je jako zběsilý a všichni se ho báli.

Jeho mláďata byla dlouhá jako dospělí lidé. Chodila se spolu s dospělými potápět a naháněla tak hrůzu živočichům žijícím i pod hladinou. Potkat takovou partičku byste, milé děti, nechtěli.

Spinosaurus chodil lovit i na pevnou zemi. Nepůsobil jako vysoký, protože se pohyboval po čtyřech, ale byl tak dlouhý, že v roští fungoval jako výkonná sekačka. Když někde proběhl, nebylo nikoho, kdo by si ho nevšiml.

Spinosaurus patří k zajímavým dinosaurům. Ostatně všichni dinosauři jsou něčím zajímaví. Ale jak už to v přírodě bývá, jednoho dne skončila jejich éra. Byli příliš velcí, příliš mohutní, příliš agresivní. Změnilo se počasí, na naši planetu dopadlo množství meteoritů (kamenů z Vesmíru) a naprostá většina dinosaurů vymřela. Dnes si na ně můžeme vzpomenout při pohledu na ptáky, protože ti jsou jejich potomci. Ano, děti, skutečně. Ptáci jsou potomci dinosaurů.

Ale přeci jen někteří dinosauři jsou zajímavější než jiní. Až budete větší, možná si vzpomenete na toto naše dnešní vyprávění a podíváte se na svou ruku. A možná si pak vzpomenete na spinosaura, jehož jeden zub byl delší než vaše dlaň. Ano, až tak dlouhé zuby měl. Byla to zkrátka a dobře velká, mrštná a divoká potvora.