POHÁDKA OSMÁ: O strace, která našla střep pivní lahve

Kdysi dávno žila jedna straka. Uměla zpívat a při letu se krásně leskla. Jmenovala se Pika a měla na sobě bílou, černou, modrou a zelenou barvu, což jí velice slušelo.

Lidé občas používají slovo straka jako nadávku pro toho, kdo krade. O takovém člověku říkají „krade jako straka“. To souvisí s tím, milé děti, že straky si rády všímají různých věcí.

Jeden hloupý člověk kdysi vyhodil prázdnou skleněnou lahev od piva na okraji lesa. Lahev se rozbila a střepy se roznesly po nejbližším okolí. Jeden se dostal i na blízkou louku.

Pika nad touto loukou pravidelně létala. Sluneční paprsky dopadaly na zem a jeden z nich se odrazil od střepu. Pika si všimla, že se na zemi něco blyští, a hned se tedy snesla dolů.

Straka si hledá potravu všude možně, na stromech i na zemi. Pika však šla za odleskem a vůbec netušila, že viděla střep.

Když ho našla, začala se o něj zvědavě zajímat. Ten střep smrděl pivem a jíst se nedal. Pika vztekle podupávala. Po chvíli však zjistila, že se na louce vyskytují různé druhy hmyzu. Pustila se tedy do jejich hledání, neboť hmyz patří k její oblíbené potravě.

Zvědavost jí ale nedala a později se ke střepu vrátila. Nebyl naštěstí příliš ostrý a Pika si ho odnesla do svého hnízda. Možná už chápu, děti, proč se říká „straky zlodějky“. Ona si ho odnesla, protože se jí líbil!

Jeden hudební skladatel dokonce napsal operu, kterou pojmenoval „Straka zlodějka“ a která vypráví o strace, která kradla lidem jejich věci. Ale mi si budeme pamatovat, že straky jsou i užitečné, protože také čistí místa, ve kterých žijí. Pika se, stejně jako ostatní straky, neštítila jíst těla uhynulých zvířat. A to je určitě chvályhodné.

Abych ale byl spravedlivý, milé děti, tak vám musím ještě prozradit, že straky také berou vejce jiným ptákům. A co má taková chudinka sýkora dělat, když jí straka ukradne vejce? Jestli ale i naše Pika kradla jiným ptákům, to popravdě nevím. Ale vůbec bych se nedivil, kdyby ano.

Ať už si ale o strakách myslíme cokoliv, měli bychom si vždy uvědomovat, že každé zvíře má v přírodě své místo. Až někdy nějakou straku uvidíte, vzpomeňte si na to. Příroda je plná nejrůznějších zvířat. Některá zvířata žerou jiná zvířata, některá se živí pouze rostlinnou stravou a jiná dokonce požírají příslušníky svého druhu. Člověk by ale jejich přirozené chování neměl hodnotit, naopak by měl dbát na to, aby přírodě prospíval. Člověk totiž nestojí nad přírodou jako její vládce. Člověk je její součástí a měl by udržovat správné soužití se zvířaty, tedy i se strakami, které to kvůli své špatné pověsti nemají vůbec lehké. A hlavně by člověk neměl venku odhazovat odpadky, ať už jsou z papíru, plastu či skla.