1. ledna 2022 (591. narozeniny Alexandra VI.)

ČERVENÝ BÝK ALEXANDR ANEB BORGIA PAPEŽEM (BORGIOVÉ NA PAPEŽSKÉM TRŮNU PODRUHÉ - A NAPOSLEDY)

Rodrigo Borja se narodil 1. ledna 1431 ve Španělsku. Jeho otec i matka pocházeli z rodu Borja, jehož jméno je známější v italské verzi Borgia. Mocichtivost, manipulace, korupce, nepotismus, promiskuita - to vše si dnes mnoho lidí vybaví ve spojitosti s tímto jménem. Je to spravedlivé?

Rodrigo před rokem 1492

Pocházel z okolí Valencie a Řím mu otevřel jeho papežský strýc Kalixt III., o kterém jsem ctěnému čtenáři nabídl článek včera (neboť Kalixt /vlastním jménem Alfonso/ měl narozeniny 31. prosince a Rodrigo je má dnes). V polovině 50. let ho strýc jmenoval kardinálem. Pozdější titul vicekancléře mu pomohl k získávání dalších obročí (příjmů) a on se postupně vypracoval na jednoho z nejbohatších lidí.

Udržoval si kolem sebe ovzduší plné mladých žen. Své děti s Vanozzou de 'Cattanei nezapíral. Synové Cesare, Juan a Joffre a dcera Lucrezia. Nejstarší syn a dcera se později stanou proslulými osobnostmi.

Kardinálem se stal za pontifikátu (vlády papeže) svého strýce Kalixta III. Kariéru budoval i za následujících čtyř papežů (Pia II., Pavla II., Sixta IV. a Inocence VIII.) Po Inocencově smrti v roce 1492 byl zvolen za nového papeže. Přijal jméno Alexandr s číslovkou VI. Je uváděn jako druhý (a zatím poslední) španělský papež.

Rodrigo papežem

Historikové vždy budou spekulovat, nakolik bylo jeho zvolení ovlivněno úplatky. Zřejmě hodně.

Syn Cesare udělal (s otcovou pomocí, ovšem i díky osobním schopnostem) velkou kariéru (nejdříve církevní, poté světskou) a dcera Lucrezia dokonce otce zastupovala v jeho nepřítomnosti, proto se o ní někdy hovoří jako o "papežce". A ještě k synovi Cesaremu: O tom, že byl skutečně obratným (a všehoschopným), svědčí i nenápadný ale chronicky známý spisek filosofa Machiavelliho "Vladař", jehož živoucí inspirací byl právě tento papežský syn.

V roce 1495 organizoval společenství proti francouzskému králi Karlu VIII. - tzv. "Svatou ligu". Karel VIII. se skutečně musel následně z Itálie stáhnout.

Známým je Alexandrův konflikt s dominikánským mnichem Girolamem Savonarolou, kterého v květnu 1497 exkomunikoval (neboli vyloučil). Savonarola na to nedbal a jel si dál svou. Velmi Alexandra kritizoval a nebál se mu postavit. Ovšem spor s papežem nevyhrál a 23. května 1498 byl ve Florencii upálen. Já zde nechci o Savonarolovi rozsáhle psát, tento článek patří Alexandrovi, jen zmíním, že této famózní postavě evropských dějin věnuji v roce, který dnes začíná, minimálně jeden článek. Ctěný čtenář se tak může těšit na druhou polovinu května.

Nejhorší papež všech dob?

Myslím, že nemá smysl chtít Alexandra nějak zvlášť obhajovat. Na druhou stranu je ale v duchu spravedlnosti třeba vyzdvihnout jeho politické (chcete-li vladařské) schopnosti. A dovolím si položit otázku: Opravdu se tak moc lišil od svých současníků?

Obvinění z krvesmilstva si snad vymysleli jeho protivníci. Že by Lucrezia souložila se svým otcem i bratrem se zdá přehnané. Že ale dokázal obratný Alexandr využít své děti (např. pomocí sňatkové politiky), je nesporné. Byl to člověk, který šel za svou hvězdou. A během této bezohledné cesty nahoru pošlapával hvězdy jiných. A to v obrovské míře. Že byl špatným papežem, je jasné. Že obratným a schopným politikem, také. Sen o sjednocené Itálii se ve výsledku nekonal. A zde si dovolím položit druhou otázku, přestože vím, že "kdyby" do historie nepatří: Byl by dnes hodnocen stejně, kdyby se sjednocení Itálie povedlo?

Odsouzení jeho chování je na místě, ale historie - díky Bohu - není černobílá.

Historikové budou vždy přetřásat důvody je skonu. Malárie, či otrava? Každopádně s jeho úmrtím začala postupně zhasínat i hvězda jeho syna Cesareho. Borgiové se stali pojmem, ale na výsluní vydrželi krátkou dobu.

Alexandr VI. (papežem v létech 1492-1503), schopný muž, měl na svém papežském znaku červeného býka. Sám byl tak trochu býkem - silným, odhodlaným a dupajícím. On a jeho strýc Alfonso byli jediní dva Španělé na papežském trůnu, oni jediní měli ve svých znacích býka (zvířat se v papežských znacích objevuje několik druhů), oni jediní udělali ze jména Borgia pojem. Alexandr VI. je sice oproti svému strýci více známým, ale zato až druhým.

Alexandra VI. jsem poznal jako dvanáctiletý chlapec při četbě románu Alexandra Dumase "Hrabě de Monte Cristo", ve kterém je krátce zmíněn. Tehdy jsem si ho našel ve slovníku a od té doby ho "mám rád" - rád v tom smyslu, že mám rád historii a její výrazné postavy. A on je člověk, který mě nikdy nepřestane fascinovat.

Alexandr VI. by dnes měl 591. narozeniny.

ZDROJE:

• GELMI, Josef. Papežové. Vyd. první. Praha : Mladá fronta, 1994. 326 s. ISBN 80-204-0457-0.
• RENDINA, Claudio. Příběhy papežů : Dějiny a tajemství : Životopisy 265 římských papežů. Praha : VOLVOX GLOBATOR, 2005. 714 s. ISBN 80-7207-574-8.