„Do toho asylu se utekly všeliké davy lidí ze sousedních kmenů bez rozdílu, svobodní i otroci, chtiví změny života. A to právě byl počátek síly toho kmene a odtud vzešla jeho velikost.“
„To právě je na poznávání dějin především prospěšné a užitečné, že se díváš na doklady dobrého i špatného příkladu, jako by byly na význačném pomníku vystaveny.“
Titus Livius, Ab urbe condita libri
ZE ŽIVOTA LIVIOVÝCH HRDINŮ
TITUS LIVIUS. Určitě nejznámější římský historik. Jeho životní data se téměř překrývají s daty Gaia Octavia, prvního římského císaře, se kterým se znali, respektovali a přátelili. Liviovo dílo Ab urbe condita (neboli „Od založení Města“) patří, aspoň já tak myslím, k tomu nejlepšímu, co nám může klasická římská literatura nabídnout. Nejde primárně o historickou přesnou. Jde o hodnoty.
TITUS LIVIUS. Jací byli (jeho) staří Římané? Všechny následující medailonky jsou tvořeny výhradně podle knihy Ab urbe condita. Doufám, že i jiní věří tomu, že historie je - řečeno slovy Ciceronovými - učitelkou života. Že nemusí vždy nutně hledat pouze historickou skutečnost. Že především jde o hodnoty.
Romulus a Remus - založení Říma
20.06.2022
V minulém článku jsme se podívali na praotce římského národa Trójana Aeneu. Ten založil město Lavinium, které jeho syn Ascanius přenechal matce, a založil si (myšlen Ascanius) vlastní město - slavnou Albu Longu. Vyjmenovali jsme si bájné krále, které Livius jmenuje až ke králi Numitorovi, kterého svrhl (ale nezabil) jeho proradný bratr Amulius....
Aeneas
19.06.2022
Prvním římským hrdinou byl bezesporu Trójan Aeneas, který se po vyvrácení města Řeky zachránil. Livius zdůrazňuje, že byl jedním ze dvou Trójanů, kteří vždy radili k míru a navrácení Heleny (spartskému králi Meneláovi - vyprávění o Trójské válce všichni známe, Livius ho nijak nerozvádí).
Mnou používané vydání:
- LIVIUS, Titus. Dějiny I ; Podle vydání Weissenborn-Mueller, Teubner 1936, Titi Livi Ab Urbe condita libri přeložili, poznámkami a seznamem vlastních jmen doplnili Pavel Kucharský a Čestmír Vránek. Vydání I. Praha : Svoboda, 1971. 500 stran. (Antická knihovna ; Svazek 11)