16. září (Nezávazná památka sv. Ludmily)

16.09.2021

Knieni Liudmile Drahomiř závidieše,
neb sama zavłásti chtieše.
Ta pozva Tuně a Komoně,
sliúbi jima střiebro i koně,
aby Liudmiłu zabiła
neb tajně ju zadáviła.
K niej sě chtieci přisłúžiti,
sliúbista to učiniti.

(Dalimilova kronika)

Liturgický kalendář nám dnes připomíná svatou Ludmilu, nejstarší historicky doloženou českou kněžnu, manželku Bořivoje I., která měla být srbského nebo pšovského původu. Z hlediska víry je pro náš národ důležitá dvěma věcmi: Byla babičkou sv. Václava (matkou jeho otce Vratislava) - ženou zodpovědnou za jeho křesťanskou výchovu, a stala se první českou světicí. Jejím atributem je šála, ale k tomu se ještě dostaneme.

Byla manželkou prvního historicky doloženého přemyslovského knížete Bořivoje I., matkou Vratislava I., babičkou bratří sv. Václava a Boleslava I. (přímá linie vede přes Boleslava), prababičkou Boleslava II., prapra-babičkou nesvorných bratří Boleslava III., Oldřicha a Jaromíra (přímá linie vede přes Oldřicha), praprapra-babičkou Břetislava I., kterého kronikář Kosmas obdařil titulem "Český Achilles", prapraprapra-babičkou prvního českého krále Vratislava II., který královský titul získal se svou manželkou Svatavou Polskou v roce 1085, praprapraprapra-babičkou Vladislava I., prapraprapraprapra-babičkou druhého českého krále Vladislava II., který královský titul získal se svou manželkou Juditou Durynskou v roce 1158, praprapraprapraprapra-babičkou třetího českého krále Přemysla Otakara I., který královský titul získal dědičně, prapraprapraprapraprapra-babičkou čtvrtého českého krále Václava, zvaného "Jednooký", praprapraprapraprapraprapra-babičkou pátého českého krále Přemysla Otakara II., tzv. "krále železného a zlatého", jehož smrt u Suchých Krut jsme si nedávno připomínali, prapraprapraprapraprapraprapra-babičkou šestého českého krále Václava II., prvního Přemyslovce, který se stal i polským králem, a konečně praprapraprapraprapraprapraprapra-babičkou posledního (sedmého) krále z Přemyslovců Václava III., roku 1306 hanebně zabitého v Olomouci. 14 generací přemyslovských knížat a králů. Ludmila - první, Václav III. - čtrnáctá. 14 generací české přemyslovské historie. A to nám mnozí přemyslovští panovníci - např. Soběslavovci - z dnešního výčtu vypadli. Dnes jen zjednodušeně.

V Čechách se vypráví o sporu mezi tchyní Ludmilou a její snachou Drahomírou. Dá se na něj koukat dvěma způsoby: skrze víru (křesťanská vychovatelka Ludmila vychovala z mladšího vnuka perlu mezi světci), anebo politicky (kněžna-vdova nesdílela politické postoje s kněžnou-manželkou). Já osobně vždy miloval dějiny českého státu kolem roku 1000. A pravda je, že jestli si někdo zaslouží titul "zakladatel státu", rozhodně Boleslav I., velký český kníže, o kterém se všechny české děti učí jako o bratrovrahovi (hradská soustava, či mince). Historie není černobílá. (Pro upřesnění: Boleslav I. válku s Říší nevyhrál, ale získal si slušnou pozici.) Ale zpět k Ludmile: dva údajní Vikingové Tunna a Gommon ji měli odeslat do nebe. Smrtícím nástrojem měla být šála a metodou udušení.

Ještě k těm zmíněným čtrnácti generacím: Bořivoj zplodil Vratislava, ten Boleslava, ten Boleslava, ten Oldřicha, ten Břetislava, ten Vratislava, ten Vladislava, ten Vladislava, ten Přemysla Otakara, ten Václava, ten Přemysla Otakara, ten Václava a ten Václava. V roce 1306 tedy jedenácté "pra".

Svatá Ludmila, pramáti Přemyslovců, byla významná žena. Z jejího manželství vzešli v budoucích generací mnozí hrdinové našich národních dějin. A nejen ti oficiální. Ale o nich až jindy. Nyní se zaposlouchejme do oratoria Antonína Dvořáka "Svatá Ludmila".

Z dnešního breviáře:

Ještě než vzpjal se první chrám
nad vrchy české země,
ještě než pokoj vešel k nám
a zvon se ozval temně,
ty první poslechlas
horoucí Kristův hlas
z úst kněze Metoděje.

https://www.youtube.com/watch?v=Tqv4sgYbPtw

Odkaz na Dalimilovu kroniku: https://cs.wikisource.org/wiki/R%C3%BDmovan%C3%A1_kronika_%C4%8Desk%C3%A1_tak_%C5%99e%C4%8Den%C3%A9ho_Dalimila

Bakalářská práce o postavě Sv. Ludmily v české literatuře: https://theses.cz/id/suejnj/402615

Belsazarův kulturní zápisník
Všechna práva vyhrazena 2018
Vytvořeno službou Webnode
Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky