27. července (Výročí thermidorského převratu)

Dnes je výročí (228 let) thermidorského převratu. Jednalo se o začátek konce francouzské Revoluce.

Během akce, která byla státním převratem, došlo k sesazení revolučního vůdce Maximiliena Robespierrea a jeho příznivců. Velký vůdce skončil tak, jako řada před ním: jeho život ukončila guillotina.

Jakobíni už nikdy nebyli TĚMI jakobíny. Hodnoceno dnešníma očima: Revoluce splnila svůj účel. Abych byl přesný: revolucionáři splnili svůj účel. A jejich osud se završil. Nezapomeňme však, kdo nejvýznamnější z nich, totiž Robespierre, byl. A proč dělal, co dělal. A že, nezkorumpován, věřil v nového člověka a nový svět.

Občan Robespierre byl popraven jeden den po thermidorském převratu, tedy 28. 7. 1794. Patří k těm, kteří chápali člověka jako svobodného občana. Ne jako pána, nebo poddaného.

V monarchismu se dává na vědomí důležitost původu, v republikanismu zásluh. Ale ano, samozřejmě, nic nikdy není dokonalé. Revoluci ve Francii silně obarvila krev. Avšak: stojí občanství za to, nebo snad dělení na pány a poddané je lepší?

Napadá mě myšlenka: K čemu je mi být českým vlastencem, pokud to neznamená totéž, jako být zastáncem rovnosti, stejných práv a republikanismu? No, řekl bych, že k ničemu. Jestli bychom spíše to tolik oceňované vlastenectví neměli zaměřit k lidem Robespierreova druhu.

Princip občanství nadevše. To je víc než módní vlastenčení.