Hospoda (1996)

"Do naší hospůdky vedou jen tři schůdky, to je ten důvod, má milá, že já tam raz dva tři jsem. Z té naší hospody stoupají tři schody, to je ten důvod, má milá, že se jde tak těžko ven.

Každý, kdo jednou za čas rád navštíví svou oblíbenou hospůdku, by měl uznat, že různé situace se s pravidelností sobě vlastní v restauračních zařízeních opakují. Stejně tak i řadou známých herců obsazený český seriál z produkce televize Nova Hospoda bývá kritizován za šablonovitost. Položil jsem si otázku, je-li tato šablonovitost na škodu.

Nemyslím si. Také rád občas zajdu s kamarády na pivo. A stejně, jako se opakují ti kamarádi (málokdy mezi nás přijde někdo cizí), stejně tak se opakují i náměty k diskusím. V našich setkáních také existuje jakýsi stereotyp. Že si např. já čas od času dám k pivu utopence. Stejně jako Petr Nárožný v roli hospodského Jardy Duška pije při práci slivovici. Nebo jeden můj známý, mohutný pán s ostravským přízvukem, vypráví o své práci. Zkrátka a dobře - nejedná se o příliš podnětné prostředí, podstatný je relax od práce. Úplně stejně jako ve zmíněném seriálu.

A v tom tkví důvod, proč mám Hospodu rád. Pro její pravdivost. Za barem výborný a občas jízlivý, jak to má být, hospodský a u stolu podivuhodná partička s vtipně vymyšlenými jmény. Právník Zatloukal, psychiatr a radní Prášek, závozník Novák, kotelník Babula, kamelot David Goliáš - opravdu vtipné jméno, vidíme-li Jiřího Krytináře - a harmonikář-sanktusák Joska Váňa. Partička se schází pravidelně a recykluje svá oblíbená témata k diskusi. Občas se objeví nepříjemná matka pana domácího, či ještě nepříjemnější sám pan domácí. A s železnou pravidelností se seriálem mihnou speciální hosté.

Skutečně, seriál je plný hereckých hvězd. Nikdy nezapomenu výkon Ladislava Potměšila, jehož ožrala Novák skutečně nutí k pohrdání jeho postavou. Či hospodský Dušek Petra Nárožného a jeho hlášky na kuchaře zvaného Kachna Josefa Dvořáka: "Ty medaile stará, rakouská, vysloužilá..." Nezapomenutelné.

Mám ten seriál opravdu rád. Ne pro to nepodnětné prostředí, ale pro opravdovost. Při svých občasných návštěvách své oblíbené hospůdky zažívám podobné situace.

Musím ale přiznat, že jeden z výkonů mi připadá až okatě lepší. Jiří Kanyza a jeho JUDr. Zatloukal je podle mého názoru nejlepší a hlavní postavou celého seriálu. Hospodu vnímám jako seriál o partičce různých více či méně inteligentních lidí, kterým jako král vévodí Rumem se prolévající právník, pro něhož je kancelář a domov náhražkou skutečného života - toho, který žije ve své milované hospodě.

Viktor Preiss, Václav Vydra, či Josef Somr - to jsou jen některá jména, která se seriálem mihnou. Preissův učitel stíhající záškoláky, či Somrův velmi, ale skutečně velmi, nepříjemný abstinent se mi do paměti zapsali nejvíce. Výrazných postav je tam samozřejmě více, stačí zmínit arogantního a vlastně i dost hloupého pana domácího Václava Knopa, jehož herecký um mě irituje pokaždé, když jsem s ním konfrontován. Stačí mi vzpomenout si na jeho roli zkorumpovaného politika v Četnických humoreskách a s naprostou jistotou vím, že jemu bych hlas v anketě "herec roku" nedal. Ale v Hospodě je to výjimka - jeho herecká nepříjemnost zde podtrhuje jeho nesympatickou roli.

A tak se cítím spokojeně nad seriálem, jehož režie se ujal Jaroslav Dudek a jehož znělku složil Jaroslav Uhlíř na slova Zdeňka Svěráka. Určitě mi dal víc, než nějaký rádobyintelektuální film plný nerozluštitelných narážek. A říkám si - jak v Hospodě, tak i v hospodě.