Letní válka (Mamoru Hosoda, 2009)

10.04.2021

Lidé žijí své životy a (téměř) všechny je spojuje komunikace přes uživatelsky přívětivou a mnoha ochrannými prvky zabezpečenou síť zvanou OZ. Hrát hry, komunikovat, nakupovat, prodávat, obchodovat, řešit... vlastně cokoliv. To všechno OZ umí. Ideál budoucnosti, nebo ztvárnění představ o ztrátě soukromí a svobody ve virtuální prostoru? Vítej, ctěný čtenáři, v animovaném filmu japonského režiséra Mamoru Hosody "Letní válka", který se tváří jako další z mnoha kvalitních japonských anime určených pro celou rodinu. Zdání ale klame. Hosoda nenabízí ideál budoucnosti virtuální propojenosti, která vede ke štěstí, ale regulérní horor, kam se dnešní "informační společnost" žene.

Mladý chlapec Kenji, nesměle ale naplno zamilovaný do dívky ze staré aristokratické rodiny Natsuki, dostane podivnou zprávu. A protože matematika je odmalička jeho zájmem, zprávu obsahující samá čísla rozluští. Jedná se totiž o hádanku. A rozpoutá boj o síť OZ, neboť ona hádanka nebyla ničím jiným nežli přístupem k jejímu ovládnutí. Boj o život.

Mohlo by se zdát, že se svými zkušenostmi s počítači mám naději film pochopit snáze, než např. moje babička. A možná skutečně ano. Možná dovedu pochopit, že zhroucení takové sítě by v reálném světě mohlo způsobit skutečnou katastrofu. Ale velice rychle mi při sledování došlo, že bych se v takovém případě ocitl ve stejné situaci jako jakýkoliv jiný uživatel, tedy i ten, co se k síti umí pouze přihlásit. Ten film zobrazuje nejhorší myslitelná rizika takového scénáře a nebere si servítky. Nastalé boje zobrazuje jako snahu agresivního avatara pozřít všechny ostatní. Zabezpečení OZ se hroutí a já si při přemýšlení o filmu, který ve mně zanechal hluboké dojmy, vybavuji tolikrát slyšenou frázi, kterou jsem v poslední době zaslechl v souvislosti se současnou situací ve světě. Ta fráze je vulgární a různí lidé ji používají v různých významech: Svět se v prdel obrací. A přesně o tom film je, o obrácení dosaženého v prach, abych použil slušnější výraz. Lepší než "Letní válka" by pro film byl název "Velký kolaps".

Natsuki vezme Kenjiho s sebou na oslavu devadesátin své prababičky a nesmělý chlapec poprvé v životě pozná sílu rodiny, která drží pospolu. Dlouhý stůl, různí strýcové a tety, bratranci, sestřenice, další příbuzní. Při příjezdu do rodinného sídla ho ani na zlomek sekundy nenapadne, že by se mohl stát středem dění. Že by třeba mohl mít se záchranou světa společnou byť jen miniaturní částečku.

Dnes nebudu jen chválit, i když radši chválím, než kritizuji. Vadila mi určitá naivita, ale možná to byl Hosodův záměr. Zhroucení systému pohledem nedospělého bezvousého středoškoláka musí vypadat jinak, než kdyby se jednalo o životem protřelého bezpečnostního technika. Odtud zřejmě název "Letní válka", který má evidentně odkázat i na to nevyřčené, co mezi Kenjim a Natsuki panuje. Kdybych jel v létě do sídla rodiny, z níž pochází má tajná láska, a kdybych se při té příležitosti nachomítl k největšímu hackerskému útoku, asi bych také působil poněkud "mimo mísu", než kdyby mě na záchranu světa povolali z armády. Kenji to má těžké, protože musí bojovat na třech frontách. S rodinou Natsuki, s tajemným všepožírajícím hackerem a se sebou samým. Který z těch bojů je nejtěžší prozrazovat nebudu. Koukni se sám, ctěný čtenáři, film není z těch, které by se odpovědi snažily skrývat. Možná proto ho mnozí považují za rodinný film - protože jasně říká, jak moc důležitá je soudržnost rodiny, obecně společnosti.

Co je nejasné a co podle mě řada recenzentů nepochopila, je otázka, co všechno že je v poselství filmu obsaženo. To o rodině, která musí držet pospolu, je evidentní. Ale neskrývá se pod tím ještě něco dalšího? Např. že život je pouze jeden - ten ve fyzické realitě - a že křemíkové obrazovky jsou brány k vlastní zkáze?

Když jsem v prvním odstavci dal slovní spojení "informační společnost" do uvozovek, měl jsem na jazyku ironii. I o tom totiž film je. O přesycenosti, kterou arogantní ekonomové považují za regulérní součást zdravého trhu. Má víra ale mluví jiným jazykem: Méně je více. Tu mě napadá otázka: Dokáží se lidé z tohoto filmu poučit? Zůstane jen strašidelnou vizí, anebo se začne naplňovat, pokud se již naplňovat nezačal?

Belsazarův kulturní zápisník
Všechna práva vyhrazena 2018
Vytvořeno službou Webnode
Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky