Modrá chryzantéma (Karel Čapek, dab. Karel Höger)

„Člověk má právo být sprostý, když je v moc velké bídě, nebo když ho potká neúspěch, to já znám.“

Mám velkou slabost pro našeho největšího spisovatele Karla Čapka. Jeho dílo a postoje ve třicátých létech 20. století - to mluví samo za sebe. Když se mi poštěstilo poslechnout si jeho povídku „Modrá chryzantéma“, kterou namluvil Karel Höger, moje čapkovské srdce zaplesalo. Naprostá nádhera vmáčknutá do třinácti minut.

„Jsem poctivý chlap a kradl jsem v životě jenom sedmkrát. A vždycky to byly kytky.“

Čím vážnější autor bývá (lépe řečeno: čím závažnější), tím větších srandiček je schopen. U Čapka to tedy rozhodně platí. „Modrá chryzantéma“ potěší jazykem na pomezí lidovosti a geniálnosti, údernými dialogy - které Höger perfektně podtrhne rychlou mluvou - a pointou, ve které se v okamžiku rozplynou všechny posluchačovy neduhy nastřádané toho dne. Takže si určitě poslechni, ctěný čtenáři, „Modrou chryzantému“ před spaním. Bude se Ti zdát o modrých kytkách a mladých potrhlých holkách. Mně se zdálo. Sice až tři dny po poslechu, ale dobré umění se někdy ozve se zpožděním. Což vůbec nevadí.

Přikládám odkaz, pod kterým záznam najdeš. Hezký poslech!

https://temata.rozhlas.cz/karel-capek-modra-chryzantema-7963587