Odcizený dopis (Edgar Allan Poe, audiokniha - dab. Vladimír Brabec)

"Odmítám zejména rozum vypěstovaný studiem matematiky. Matematické poučky nejsou poučky obecně platné, jsou často naprosto chybné, například v etice. Matematik ale vyvozuje ze zvyku závěry ze svých omezených pravd, jako by měly absolutně obecnou platnost, jak si to svět také ve skutečnosti představuje."

Jméno amerického spisovatele Edgara Allana Poea dnes nezpochybnitelně patří ke klasice světové literatury. A to nejen kvůli jeho básni "Havran", která obletěla svět (a kterou někteří čeští překladatelé duchaplně překládají jako "Krkavec"). Síla nonkonformního Američana leží zejména v jeho povídkách.

Kdo by neznal příběh "Vraždy v ulici Morgue" i s jejím podivuhodným pachatelem. V tomto příběhu uzavřeného pokoje poprvé vystoupí geniální detektiv C. Auguste Dupin. Povídka pochází z roku 1841, což je dlouhých 46 let před prvním případem známějšího Sherlocka Holmese. A právě Dupin okouzlí čtenáře svou naprosto geniální schopností dedukce.

Obdivuhodného detektiva potkáme ještě dvakrát: v povídkách "Záhada Marie Rogêtové" a "Odcizený dopis". Pro Poeovi fanoušky povinnost.

Právě povídka "Odcizený dopis" byla zpracována jako audiokniha a namluvena Vladimírem Brabcem, kterého v Čechách známe především jako majora Zemana. Brabcův specifický hlas a značná rychlost vyprávění činí z audioknihy zajímavý 29 minut trvající zážitek. Krása audioknihy spočívá v kombinaci Brabcova příjemného hlasu a autorovy schopnosti napsat napínavý příběh i s malým množstvím přímých řečí.

Podstatou příběhu není vražda, znásilnění ani loupež klenotů. Jde o dopis. Jednoduchý list papíru, jehož obsah má však pro okradenou osobu nesmírnou cenu. A pro Dupina také, neboť ve vzduchu visí obrovská odměna pro toho, kdo případ zdárně vyřeší, protože okradená osoba je příliš významná (a bohatá) na to, aby dopustila veřejné zneužití dopisu. Navíc Dupin o zloději dopisu ví zřejmě více, než se v první chvíli může zdát.

Dupin je, jak již bylo nastíněno, genius. Bude-li ctěný čtenář mít někdy možnost (a volnou půlhodinu), nechť se zavře do tmavé místnosti a audioknihu si pustí. Zavřít oči a přemýšlet. A na moment se odpoutat od myšlenky, že geniální detektiv musí být Angličan z Baker Street. Známé postavy mívají své předky, jakési vzory. To platí (nejen) pro Shakespeareova Hamleta, Goetheova Fausta, ale právě i Doyleova Sherlocka Holmese. A rozhodně není bez zajímavosti občas podniknout cestu k pramenům. Staří latiníci tomuto postupu říkali ad fontes.