Znát tradiční japonskou zločineckou organizaci yakuzu, nadnárodní mafii dělící se do mnoha rodin, podle jména patří ke všeobecným znalostem dostatečně vzdělaného člověka ze západního světa. Mít však o jejím fungování bližší představu už ne. Pro členy euroamerické civilizace budou Japonci vždy představovat zvláštní až nepochopitelnou skupinu....

"Mám rád pořádek. Čistotu nade všecko. Ráno si sbalíš svoje saky paky a pojedeš. A do tý doby mi z toho uděláš klícku jak ze žurnálu, jak ze škatulky. Všecko musí zářit. Podlaha, postele, všecko. Dobře si to pamatuj. Jinak s tebou zametu palubu. Konec srandy."

Rok 1965 byl plodný na zajímavé filmy. Američané natočili svá dvě slavná válečná dramata Bitva v Ardenách a Král Krysa, Francouzi a Italové zábavnou belmondovku Muž z Hongkongu a Čechoslováci Obchod na korze, náš první film, který získal Oscara. Ale tím to zdaleka nekončí: Akira Kurosawa natočil svůj poslední černobílý film (a poslední film se svým...

"No, tak se uklidni, jako! To je můj život. Ty se do něho neser, do mýho života. Já se do tvýho taky neseru, tak se neser do mýho. Komu? Komu? Seš na tý kameře ty, nebo já? Blbečku!"

V roce 1994 složil americký svérázný filmař Tim Burton hold Edwardu Davisovi Woodovi, údajně nejhoršímu americkému režisérovi, kterého dnes známe pro jeho poněkud netradiční a rozpory budící filmy. Natočil životopisně pojatý snímek s výraznými komediální prvky Ed Wood a ve 127 minutách rozehrál pozoruhodné divadlo v poválečném Hollywoodu. Pro mě...

Ve svém životě trpím několika různými obsesemi. Částečně za to může dědičnost - můj otec má nezdravě častou tendenci kontrolovat zamčené dveře (ať už u aut, domů, či plotů). Takže poctivě třesu vrátky, přestože jsem je právě zamkl na dva západy. Beru vší silou za kličku u okna, přestože jsem ji dotáhl až nadoraz. Obtěžuji svou kočku před odchodem...

"Jsem Willy Fog, všem známý, mám dobrodružné plány, dlouhou cestu chystám. Mám pověst gentlemana, můj život to je změna, důkaz hned vám dám."

Malá dívenka Džihiró je další z hrdinek japonského režiséra animovaných filmů Hajao Mijazakiho. Ačkoliv malá, z jeho hlavních postav jedna z nejmladších, přesto neobyčejně silná a odhodlaná řešit svou složitou životní situaci. Vítej, ctěný čtenáři, ve filmu Cesta do fantazie, filmu, ve kterém neexistují pevné hranice mezi realitou a fantazií. Ve...

V tomto svém textu se ostentativně předvedu. Použiji jedno dosti netradiční přídavné jméno. Nenašel jsem totiž jiné, které by s takovou silou poukazovalo na charakter díla, které jsem si pro tento svůj text vybral. Věřím, že si ctěný čtenář slova hned všimne.

Francouzský kameraman Philppe Agostini stál za kamerou u více jak čtyřiceti filmů. V roce 1960 si však sedl do režisérského křesla a natočil smutné ale nikoliv depresivní drama z dob velké francouzské revoluce s názvem Dialogy karmelitek. Tehdy ukázal, co umí.

Když stárnoucí manžel postaví rychlovarnou konvici na sporák a nechá ji zespoda ohořet (lépe řečeno spéct), nemusí to nutně znamenat stařeckou demenci. Stejně tak nelze dělat jednoznačné závěry nad chováním jeho ženy, která má ve svém věku potřebu si zatancovat s jiným mužem. Známí čeští herci Zdeněk Svěrák a Daniela Kolářová tohle evidentně...

Je pravdou - každý soudný filmový fanda ji musí potvrdit - že v Československu vznikaly kvalitní televizní inscenace. Režiséra Pavla Háši se na jeho názor sice již nezeptáme, zemřel v roce 2009, ale právě on dokázal pravdivost tohoto tvrzení krátce po pádu komunistického režimu, když v roce 1991 převedl hru Ferdinanda Peroutky do televizní podoby....

Opravdu nevím, co o tom filmu napsat. Koupené DVD se rovnalo, ne - se rovná, mnohakilové náloži Semtexu, je to atomová bomba mezi zápalnými lahvemi. Asi jako když někoho milujete, pak o něho přijdete, nakonec se rozhodnete ze žalu zabít a ten člověk, nejmilovanější, nejkrásnější a nenahraditelný Vás přijde strašit. Horor? Ale kdepak, jen jsem viděl...

"Vytváříme si obraz našeho strachu a nazýváme ho Bohem."

Nepřestanou mě fascinovat reakce některých lidí na animované filmy. Jako kdyby se mělo jednat o podřadný žánr kinematografie. Co lidé a priori odmítající tyto filmy od obrazovky chtějí? Vážné drama, romantiku, či snad velké životní pravdy? "Proste a bude vám dáno, hledejte a naleznete, tlučte a bude vám otevřeno", řekl kdysi Ježíš svým učedníkům....

Co dává filmovému umění punc opravdovosti? Souzvuk všech složek, které film tvoří. Mimo jiné tedy i kvalitní herecké výkony. Jinak řečeno: když se herec sžije se svou rolí a přestane hrát. Když se postavou stane. Nutno podotknout, že občas se to některým hercům povede.

Třiačtyřicetiletý dvorní herec japonského režiséra Akiry Kurosawy Takaši Šimura ztvárnil v roce 1948 postavu lékaře a alkoholika Sanady v dramatu Opilý anděl. O Šimurově hereckém umění by se dalo dlouze psát, úžasně zahraných rolí má hodně. Tento film je však zajímavý tím, že Kurosawa pod svou režijní taktovkou měl Šimuru spolu s Toširó Mifunem,...

Vzpomínaje na hezké chvíle prožité s naším dědouškem, jeli jsme pro polohovací postel. V té chvíli nás obklopovalo cosi smutně slavnostního, jakási aureola, kterou jsem ale, silně ji vnímaje, neviděl. Táhly mi hlavou vzpomínky. Vzpomínky plné lásky a dědečkovského pochopení pro drzého vnuka. I můj otec, jindy tak zdatný manager, cítil něco jiného...

Zní sálem mocné a hrdé: "Heil, Hitler!" Spousty pravaček vystřelují tím správným směrem a Vůdce, milovaný a nenahraditelný, shlíží na své věrné. Netrvá to dlouho, dochází k přepadení a Hitler je unesen a odsouzen k smrti. Před vykonáním rozsudku se karta zase obrací.

Pablo Emilio Escobar Gaviria, celému světu známý jen jako Pablo Escobar, patří mezi nejúspěšnější zločince a obchodníky s drogami. Během svého života, který trval 44 let a 1 den toho stihl hodně. Ovládnout kolumbijské město Medellín, podplácet policisty i politiky, prodávat kokain, vést válku s konkurenčními kartely, či páchat teroristické akce. A...

"Nejlepší trik, který kdy Ďábel předvedl, bylo přesvědčit svět, že neexistuje. A pak: Hů. Zmizel." Prozradit pointu filmu Obvyklí podezřelí amerického režiséra Bryana Singera by bylo jako vzít dítěti na pískovišti cukrátko. Budu tedy opatrný.

Co má společného muzikant, inženýr a znárodněný průmyslník? Co jim slouží jako berlička, díky které zapomínají na realitu všedních dní a co ničí jejich životy? Filmové drama velikána československého filmu Martina Friče Dnes naposled odpovídá na předchozí dvě otázky jedním slovem: alkohol.

Režijní prvotina (studentský film) Rumunky Brigite Drodtloff s názvem Omul (Člověk) z roku 2014 trvá sice jenom 11 minut, ale troufnu si napsat, že je zatím nejlepším filmem, na který jsem letos narazil. S málo slovy (hlavní hrdina řekne všehovšudy dvě věty) a prost jakýchkoliv efektů a speciálních kulis předvádí člověka v celé své kráse i hnusotě....

Při studiu významu slova "asurové" vyskytujícího se v sanskrtské literatuře jsem narazil na nejednoznačnosti. Má se jednat o bytosti, snad démony, bojující s bohy. V původním významu dokonce bez negativního významu. Další snahu pochopit je jsem vzdal. Ale proč jsem o nich hledal informace?

Vždycky jsem obdivoval upřímnou lásku mezi člověkem a zvířetem. Jako téma pro film sice poněkud kýčovité, chytne-li se jí hloupý režisér à la Hollywood chtějící z ní vytřískat velké peníze, ale v případě, že neslouží jako pokus o trhnutí rekordu ve sledovanosti a výdělečnosti, se může jednat o vskutku uchvacující zážitek.

Zná vážený čtenář úsloví "oko - do duše okno"? Věřím, že ano. Úsloví pravdivé, neboť okem lze toho vyjádřit tolik. Strachy, naděje, nenávisti i lásky. Někdy se stačí jen podívat a je jasno. A tento potenciál lze využít v kinematografii, dává totiž hercům obrovské možnosti, umí-li s ním pracovat.

Kdo je Alex de Ronde? Stárnoucí před lety ovdověvší Nizozemec se dvěma syny: starším Joachimem a mladším Tobiasem. Všechno vypadalo jak se tak říká "normálně", dokud se nezjistilo, že se Tobias narodil jako neslyšící. To čtyřčlenné rodině zcela změnilo život.

Jsou tři. Staré, chudé, nevzdělané. A pověrčivé. První, zřejmě nejméně zanedbaná ze všech, vysvětluje svou pověrčivost. Zbylé dvě, ubohé stařeny, se dívají kolem sebe a nevěří svým očím. Křeslo pobité hřeby, mučicí masky, zatím přívětivě vypadající inkvizitor, jeho zrůdný pomocník a cynický mistr kat. Vítejte v Kladivu, které dopadne i na vás, milí...

V roce 2017 pustil do světa známý britský režisér a komik italského původu Armando Iannucci film s originálním názvem The Death of Stalin, jenž český divák mohl vidět pod názvem Ztratili jsme Stalina. V popisku filmu na různých serverech se lze dočíst, že se jedná o komedii a drama. Stalin v komedii? Zajímavá představa.

Když japonský režisér Akira Kurosawa v druhé polovině 50. let převedl drama Maxima Gorkého Na dně do filmové podoby, přivedl na svět filmového ďábla. Ďábla ryčícího sociálně-kritickým hlasem a plného chudoby, špíny, utrpení, zoufalství a alkoholu. Oddaný fanoušek velkého japonského Mistra mu tento film odpustí, možná z oddanosti k jeho dílu, možná...